Vzájemné doplnění

Od doby, kdy nad lidmi převzal vládu rozum, začali se ženy a muži namísto chtěné spolupráce obracet proti sobě v honbě za jalovými, pozemskými výhodami a požitky. Statisíce let pokřiveného vývoje zanechaly na obou pohlavích těžké rány a způsobily stav, s nimž si neví ani jedna strana. Ženy nevědí, jak být pravými ženami, a muži nevědí, jak být pravými muži. Neměli se to jak naučit, protože opačné pohlaví jim v tom nepomáhalo, ba naopak dělalo všechno pro to, aby se to nepodařilo.

Pokračovať na Vzájemné doplnění

Představy

Velká moc spočívá v myšlenkách, kterým dodáte sílu tím, že je procítíte. Vytváříte tak celé světy, které na vás čekají a které vás i nazpět ovlivňují posílené stejnorodostí s myšlenkami dalších, stejně smýšlejících lidí. Vznikají tak centrály prožhavené lidmi z celého světa, které můžou být krásné a vzhůru vedoucí, nebo naopak hutné až temné, tahající své původce dolů.

Pokračovať na Představy

Čas na změnu

Každá svěřená hřivna, nebo chcete-li každý svěřený dar, zavazuje tvora k tomu, aby tento dar využil. Tato skutečnost je pevně zakotvená v zákonech stvoření a zcela přirozeně uvádí do chodu samočinně působící dění, jehož následkům je každý tvor podroben. Je přesně dáno, jak má tvor daný dar využít a jakého výsledku má dosáhnout, když napne všechny své síly v poctivé snaze o splnění. Pokud dar nevyužije nebo jej v liknavosti využije pouze zčásti, vlákna pomoci zakrní, zčernají a změní se na těžké útvary viny, které dřívějšího nositele daru stáhnou hluboko dolů. Je to přirozený děj, jemuž se nelze vyhnout a který působí neúplatně a neodchylně bez ohledu na to, co se lidé můžou myslet.

Pokračovať na Čas na změnu

Partnerská oddanosť

Rodinná idylka. Je nedeľa poobede. V pohodlných kreslách pri kozube sedia manželia. Domáci pán číta noviny a popíja kávu. Domáca pani okolo neho šteboce, číta kuchársku knihu a pripravuje sa na budúci týždeň. Keď muž dočíta noviny, žena mu podá kabát, starostlivo ho opráši a vyprevadí ho.

Pokračovať na Partnerská oddanosť

Nepochopení

Velmi zvláštní jste, lidé, ve svém zatvrzelém chtění nevidět pravdu. Je to opravdu nepochopitelné, protože účinkům toho, jaká je pravda – nebo chcete-li skutečnost – jste bezpodmínečně podrobeni. Váš duch a vaše duše jsou přece vystaveny působení nezměnitelných zákonů, které se řídí skutečným niterným stavem a skutečnými činy vás i vašeho okolí. Nepomůže si myslet něco jiného, přát si něco jiného nebo si to namlouvat – svým chtěním nemůžete pohnout věčnými zákony ani o píď.

Pokračovať na Nepochopení