Splnil se mi sen.
Žil jsem celý den.
Pokračovať na Splněné přání →

Ty náš malý hajdaláčku,
roztahuješ každou hračku.
Pokračovať na Hajdula →

Když se spinká,
hajajinká.
Pokračovať na Když se spinká →

„Je to tak těžké a jímá mě z toho závrať, když se musím dívat, jaká prudká voda se na mne stále nezadržitelně valí,“ svěřuje se jez. Pokračovať na Stěžoval si jez vodníkovi →

Slon leží na věži,
jak se tam dostal?
Na tom jen záleží,
kdo ho tam poslal. Pokračovať na Slon na věži →

Šlápotu, šlápotu,
nechal komár na stropu.
Nezlobím se, protože
nemáme tam rohože.

Autor: syn Zdenka Bartoša

Pinďa byla veverka velice krásné barvy. Věděla to o sobě. Byla hodná, dobrosrdečná, ale přece jen svůj kožíšek měla nejraději ze všeho na světě. I při skákání byla velice opatrná, hlavně na svůj kožíšek, aby si jej neumazala, nebo ho jinak nepřipravila o jeho pěkný zářivý lesk. Pokračovať na Zubík a Pinďa →

Zaklepala na vrátka
čtyři malá kůzlátka. Pokračovať na Kůzlátka a vlk →

Princové jsou udatní
Mají silné meče
Draka na večeři sní
Bojují i v kleče Pokračovať na Princové a princezny →