to jest: světlé vymalování, Pokračovať na Labyrint světa a ráj srdce →

Do ruky ženy dal Bůh palmu víry a pochodeň lásky,
aby je nesla před mužem, když kráčí do boje ducha.
Pokračovať na Perla →

Jemňoučké, světlé, co nese v sobě žena, je polámené, zaváté prachem. To, co nazývá se citem.

Pokračovať na Dar citu →

A teď stojí v kruhové místnosti, s dvanácti oblouky, vchody, přikrytými sametovými závěsy. Odhrnula druhý vlevo ode dveří a vchází do Světla. Tam, ne vidí, ale vyciťuje, že se k ní někdo blíží. Pokračovať na Judita a jejích dvanáct komnat (I. – 15. časť) →

Obě ženy se držely co nejvíce u sebe. Jejich cela byla velká a plná nešťastných zbědovaných žen, různého původu. Pokračovať na Judita a jejích dvanáct komnat (I. – 14. časť) →

Břetislavův rod byl velmi bohatý, ničím nestrádali.
Že stále cestovali a svými penězi pomáhali chudým, se ale nelíbilo ostatním šlechticům i kumpánům, kteří Břetislavovou změnou přišli o zdatného pijáka a hýřila. Šlechticům, kteří se opileckých radovánek a hýření neúčastnili, nebylo zase vhod, jak si Judita i její manžel rozumí s „lůzou“, jak rozdávají z bohatství, které by přece bylo lépe přidat k tomu svému. Pokračovať na Judita a jejích dvanáct komnat (I. – 13. časť) →

Po třech měsících se Břetislavovo nové chování doneslo k Juditě. Vlastně ode dne, kdy se začal měnit, to Judita zaznamenala. Jen nevěřila, že snaha být jiný, mu vydrží tak dlouho. Věděla, že o Viléma je postaráno, tak stále chodila léčit, teď už vyjížděla dále z města. Pokračovať na Judita a jejích dvanáct komnat (I. – 12. časť) →