Za branami (2 – 14. část)

U večeře bylo živo. Podlouhlé stoly byly nebývale prostřeny, a co bylo ještě nezvyklejší, byly plné jídla. Ve vzdáleném rohu místnosti běžně stával malý stolek, u něhož sedával představený a s ním někdo, s kým si přál u snídaně či oběda mluvit. Mistr však nechal pro tuto příležitost srazit více stolů dohromady, aby s ním a králem mohlo sedět více bratrů.

Pokračovať na Za branami (2 – 14. část)

Oddych po práci

„Dnes som mal ťažký deň, musím si oddýchnuť.“ Takto a podobne to znie vo všetkých rečiach po celej Zemi. Ale čo si ľudia predstavujú pod oddychom? Len plytkú zábavu a laškovanie. A niečo pekné? Nie, na to sú príliš unavení. Prečítať si knihu, pozrieť si výstavu obrazov, ísť do divadla alebo na koncert? To nie je predsa pre nich, z toho predsa nič nemajú. Považujú to za zbytočnosti.

Pokračovať na Oddych po práci

„Ľadová hra rozumu“ alebo ako zložiť slovo „Večnosť“

Múdrosť Andersenovej rozprávky „Snehová kráľovná“

Dej tejto rozprávky Hansa Christiana Andersena je všetkým dobre známy. V neposlednom rade sa táto popularita zvýšila tým spôsobom, že ešte počas sovietskej doby bol na motívy tejto rozprávky natočený kreslený film. Pokračovať na „Ľadová hra rozumu“ alebo ako zložiť slovo „Večnosť“

Judita a jejích dvanáct komnat (I. – 6. časť)

Kněžna opět sedí ve svém křesle u zrcadla. Všechna tíseň z ní spadla a ano, asi bude vycházet mezi lidi, do míst, kde ji bude nejvíc potřeba. Musí mít šaty praktické, ne krásné. Nepotřebuje žádné šperky s drahými kameny, které přetváří léčivou sílu v jinou, v dané chvíli nechtěnou. Pokračovať na Judita a jejích dvanáct komnat (I. – 6. časť)