Někdy se mi zamračí
až do hloubi duše,
potom jednám bez lásky,
jednám suše.

Když je mi dobře a
nic mě netrápí, nebolí,
létám, duše mi zpívá,
chci zvládnout cokoli.

Proč bych měla naříkat
v dobách bolestných,
Slunce svítí stále stejně,
jen mrak ho zahalil!

Od Slunce životadárného
necháš se odstrčit!
Proč v tobě nemá místo,
oltář nejvyšší?