Oslavujete historické velikány svého národa i velikány jiných národů, rozplýváte se nad tím, jaké na svou dobu pokrokové a čisté myšlenky přinášeli, a obdivujete, že v obětavé pomoci lidem vydrželi všechna příkoří, neztratili cestu a zanechali zde na Zemi dílo, které je aktuální dodnes a z něhož lze stále čerpat.

Ze Světla viděno to však mnohdy působí jako hořká ironie, protože jste to byli právě vy, kdo žili za doby Jana Husa, Komenského a mnohých dalších průkopníků působících v nejrůznějších oblastech lidské činnosti. A byli jste to vy, ne někdo jiný, kdo jim pozemskou pouť ztrpčil a přinesl útrapy, které se na duších těchto obětavých pomocníků přetěžce podepsaly.

Měli jste to být vy, kdo se myšlenek těchto povolaných chopí a pomůže je uskutečnit. Oni měli stát uprostřed vaší ochrany a pomoci, která by nedovolila, aby skončili v žaláři, na hranici, ve vyhnanství… Jenomže tehdy jste byli stejní jako dnes a nelíbilo se vám, když vás tito pomocníci napomínali a požadovali po vás, abyste se změnili ve svém nitru. Nepožadovali to sami ze sebe ze svého chtění, nýbrž stáli v paprsku Světla, který jimi proudil a nutil lidi ke změně, protože tak je tomu vždy, když Světlo dopadne na něco, co se nezachvívá ve vůli Boží.

Dobře se vám poslouchalo, co mají změnit ostatní, ale když došlo na to, abyste vy změnili své zakořeněné zvyky či postoje a prosadili na světlu nepřátelské půdě do té doby neznámé novinky, tu se rázem pomocníci změnili ve vašich očích v pomatence. Nemyslete si, mnohdy jste byli rádi, když byla těmto povolaným nakonec zakázána činnost, když byli potrestáni soudem a podobně.

Proto působí poněkud zvláštně, když nyní do světa hlásáte svůj obdiv k těmto velikánům. „Tak už jsme se změnili a pochopili jsme, co přinášeli,“ namítnete možná. Ale opravdu je to tak?

Představte si, že by dnes znovu žil například Komenský. A znovu by vám přinášel mravoučnou, duchovní pomoc, která by se tentokrát už mohla opírat o Poselství Grálu. Stejně jako tehdy by tato pomoc neměla takovou podobu, jakou byste si představovali a jaká by vám byla pohodlná, ale opět by vám bylo bez obalu ukazováno vaše skutečné nitro a opět byste byli nuceni změnit svůj navyklý způsob činnosti, jelikož je nesprávný. Vyhnali byste ho jako tehdy!

Ve skutečnosti jste totiž myšlenky a dílo vámi oslavovaných velikánů nepřijali do svého srdce, ale pouze se jimi kocháte, podobně jako se kocháte životopisy Zoroastra a dalších povolaných. Ano, oslavování mrtvých vám jde dobře, ale když se setkáte s pomocníky, kteří žijí právě teď, nepoznáte je a mnohdy se obrátíte proti nim, tak jako jste se kdysi obrátili proti těm, jichž máte nyní plná ústa.

Jednáte úplně stejně jako farizejové všech dob. Ač se vám toto srovnání nebude líbit, nic to nezmění na tom, že je to pravda. Farizejové za dob Ježíše vykládali Starý zákon, ale kdyby tento Starý zákon skutečně znali a oživili ve svém nitru, potom by museli poznat i Syna Božího. Farizejové křesťanských církví vykládali Ježíšovo učení, ale toto učení vůbec nepochopili, jinak by museli poznat Syna Člověka. A nyní vykládáte Slovo Poselství Grálu, a i když samozřejmě už nemůže přijít nikdo, kdo by byl součástí Jednoty, nepoznáte, kde vám dávají kameny a kde chléb!

Pokrytectví je to, nic jiného než pokrytectví. Mnoho takzvaných nevěřících, na které se nezřídkakdy díváte zvysoka, má v sobě oživeno více ze Slova, než máte vy. Spolkněte konečně už svou pýchu, jděte a učte se od nich! Mají vám mnoho co dát.