Kéž soucit srdce otvírá,
hodina neklepá ale buší
na dveře lidských duší.

To úzkost se jich ptá?
Tušíce blízkost Boží,
pokleknou i neznabozi.

Ejhle! Škvíra je úzká,
jen srdcem otevřeným,
tím klíčkem tajemným

otevře k Němu Branku, kdo ji nezavřel,
kdo miloval, nezradil, nezapomněl,
v srdci Boha i bližního svého měl.