Vločky

Padá vločka k zemi, padá druhá, třetí… padají jich tisíce. V každé z nich je malinký bytostný a jásavě svědčí o tom, který Je.

A dopadají první vločky na zem; hned se však rozpouštějí. Nespadly ale bez účelu – ochladily zemi a připravily tak lepší půdu těm, které přijdou po nich. A dopadají další vločky a už se udrží o trochu déle, než také roztají. I ony však o stupínek ochladily zemi.

Konečně je půda tak chladná, že se na ni vločky udrží. Padá jich stále více a více, až je celá krajina zasypána bílou pokrývkou. Miliony vloček se lesknou a třpytí a ten pohled hladí na duši. Vločky, které spadly jako první, mezi nimi sice nejsou, ale i ty splnily účel. A sotva se rozpustily, bytostní spěchali zpátky nahoru, aby se s novým jásotem spustili v další vločce opět dolů.

Lidé, buďte jako ty vločky! Jásavě vykonejte svou práci a nepřemýšlejte o tom, co bude. A nezoufejte, když neuvidíte hned výsledky. Každá přeměna nějakou dobu trvá a skládá se z mnoha, mnoha krůčků. Žádný mezičlánek však nesmí chybět. Věnujte se proto vločce, která vám byla svěřena nyní, a když budete chtít, budete se moci vrátit a znovu přispět svou troškou ke společnému dílu. Budou padat další a další vločky, až konečně zavládne Království Boží na zemi.

– – –

Knihu „Vzkazy bytostných III“ si můžete objednat v našem elektronickém obchodě.

Martin Kunetka, Za branami