Pomoc ze Světla je připravena pro každého, kdo po ní touží. V této větě je obsaženo mnohé; mimo jiné i to, že těm, kteří po Světle netouží, se pomoci dostat nemůže a ani nedostane. Tuto skutečnost není možné přecházet jen tak lehce a povrchně, neboť i když si možná většina z vás, či snad všichni, o sobě myslíte, že po Světle a Pravdě toužíte, museli byste nahlédnout až hluboko do svého nitra, abyste poctivě mohli říct, zdali je tomu skutečně tak. Musíte zkoumat, zda se pod všemi vašimi postoji a názory doopravdy nachází ochota poznat pravdu a zařídit se podle ní.

Týká se to úplně všeho. A ačkoliv si o svém jednání a svých postojích můžete myslet ledasco, samočinné zákony Stvoření působí podle toho, jaká je skutečnost – tedy podle toho, co září z vašeho nitra. Je-li to ochota vyvíjet se, přehodnocovat své postoje a poctivě pátrat po Boží vůli, pak svým vyzařováním umožňujete zakotvení paprsků Světla a pomoci se vám dostane. Neznamená to snad, že se stanete hotovými přes noc či za jeden rok, dokonce to ani neznamená, že byste si za svého současného života udělali na všechno správný názor a ke všemu zaujali správný postoj. Čeká vás namáhavá cesta vývoje v mnoha a mnoha dalších životech, a to i v případě, že budete shledání dostatečně lehkými, abyste ve vývoji vůbec mohli pokračovat a nemuseli zamířit do hlubin rozkladu. Na této cestě budete muset své názory a postoje ještě mnohokrát přehodnotit a budete muset umět zavčasu pustit postoje a přístupy, které byly vhodné pro určitou část vašeho bytí, ale v nichž nesmíte ustrnout, neboť váš vývoj musí být všestranný.

Mnoho, tak mnoho z vás však do okolí vyzařuje pravý opak poctivé snahy ke Světlu. Máte svá „přesvědčení“, která ovšem nejsou pravým přesvědčením, neboť jsou to jen vaše pomýlené názory a závěry, k nímž jste dospěli za velkého spolupůsobení rozumu. Nejde ale ani tak o tyto názory samotné, protože mýlit se nebo neuvědomovat si celou pravdu ještě není hřích. Mnohem horší jsou vaše vnitřní postoje, jimiž je celé vaše působení protknuto. Z vašeho nitra stále vychází chtění dělat si vše po svém a naprostý nezájem o to, jaká je Boží vůle. Mnohými činy a vědomými rozhodnutími už jste tuto skutečnost dokázali, a aniž byste si to uvědomovali, nastavili jste výhybky svého vlaku tak, že cíl vaší cesty je jistý… a strašný.

Rozhodnutí mnohých z vás jsou natolik pevná, že už neumožňují jakýkoliv obrat – neboť vám schází jakákoliv ochota vůbec se přiklonit ke Světlu a uznat svou malost před všemocným Stvořitelem a železnými zákony stvoření. A tak po Zemi chodí mnoho lidí prohlašujících se za stoupence Poselství Grálu, kteří však již duchovně propadli rozkladu. Dá se to pozorovat už nyní, neboť ze Světla je viděno, že jakákoliv pomoc je již vyloučena.

Těmto lidem už nejsou určeny žádné pomoci, jež se lidstvu ještě dostávají. A je to jen dobře, protože jedině takto se může Země a celé stvoření očistit, aby se vše znovu zaskvělo v lesku, jenž bude milý Božímu pohledu. Ani tato volání nejsou určena těm, kdo si již utkali svůj osud rozkladu, byť je v nich na jednání takovýchto lidí poukazováno. Jsou určena vám, kteří jste svůj boj o světlo ve vás ještě neprohráli. Jsou pomocí, abyste mohli poznávat, co je skutečně dobré a co se za dobré jenom vydává.

Máte se učit a zrát, ale také máte pomáhat ostatním lidem. Musíte však pomáhat pouze tam, kde chce i Světlo pomáhat. Neboť pokud byste se snažili – byť v takzvané dobré víře – pomáhat někde, kde pro to ani v nejmenším není vhodná půda, pak stejně nemůžete uspět. Navíc se připravíte o čas i energii, aniž by se vám za to mohlo dostat něco dobrého nazpět, protože takováto činnost nebude podporována ze Světla.

Vy byste se však měli snažit jednat jedině tak, jak to chce Světlo, k čemuž patří i to, že nebudete plýtvat svými silami a dary na někoho, kdo toho není hoden. Je po vás chtěno, abyste posuzovali, zda někde smíte dávat, či nikoliv. Neznamená to, že byste tímto soudili své bližní. Soudili byste je, kdybyste je chtěli posuzovat podle svého mínění, což být nemá! Ale pokud vaše nitro bude naplňovat poctivá snaha jednat jen podle vůle Boží, ucítíte, kde pomáhat máte a kde nikoliv.

Samozřejmě to neznamená, že v tom nebudete chybovat a že nepřijdete k některým bolestným ponaučením, ale je rozdíl mezi chybou a slepým konáním bez ochoty poznat pravdu.

Jednejte tedy v pokoře a poctivě zkoumejte své nitro, zda v něm skutečně panuje snaha podřídit se Boží vůli, nebo zda jednáte ze svého vlastního rozhodnutí a chtění, které je vám přednější.