Ten nevěřícný tón pronikl Tadeášovi hluboko do duše. Vzhlédl k představenému a viděl, že se v jeho průzračně modrých očích zračí naprosté nepochopení.
Archív kategorií: Za branami
Za branami (3 – 14. část)
Nastal čas opustit toto město. Vrátil se tedy do hostince, vyzvedl si své věci a Hroma a vydal se pryč. Raději zvolil jižní bránu, to kdyby v té severní hlídkovali stejní muži jako včera.
Za branami (3 – 13. část)
A tak skutečně nespěchal. Druhého dne se nejprve kousek vrátil po vlastních předvčerejších stopách, ale jakmile narazil na říčku, vydal se po jejím břehu přímo na jih. Jel volně. Hroma nepobízel k nijak závratnému tempu a spíše si prohlížel krajinu kolem. Zvíře však čas od času samovolně zrychlilo, jako by chtělo dát najevo, že ho jeho pán nemusí šetřit, protože si dávno odpočinulo.
Za branami (3 – 12. část)
S prvními paprsky slunce se šestice jezdců rozprchla do různých stran. Každý z rytířů ukrýval ve svém vaku jednu či více listin a se soustředěným výrazem uháněl za svým cílem.
Za branami (3 – 11. část)
Setkání s představeným Tadeášovi ještě několik dní nevycházelo. Mistr pravděpodobně někam odjel, protože pokyny v klášteře udělovali bratr Pavel a bratr Ješek. Tak tomu bylo vždy po dobu mistrovy nepřítomnosti.
Za branami (3 – 10. část)
Večer seděl Tadeáš v zahradě na lavičce a rozmlouval s Janem. Původní záměr, vydat se ještě týž den za představeným, nevyšel. Bratr Arnošt společně se svými bratry z Modrého kláštera odjel hned odpoledne. Zřejmě si od prodlužování své návštěvy nic nesliboval, a tak se raději odebral do domovských končin. Mistr se záhy po jejich odjezdu uchýlil neznámo kam. Buď si nepřál být vyrušován, nebo se také vzdálil za svou prací.
Za branami (3 – 9. část)
Pozítří ráno však Tadeáš zjistil, že se mýlil. Když vešel do pracovny představeného, seděli již za stolem mistr a po jeho levém boku Ješek, jehož černé ježaté vousy působily v ostrém kontrastu k bílému rouchu a plášti.
Za branami (3 – 8. část)
Nejteplejší měsíce roku uběhly velmi rychle. Bratr Bedřich se rychle zotavoval, a tak se občas přišel podívat na své žáky. Muž s ošlehanou tváří a velkým, hustým knírem sedával na jednom z pařezů a pozoroval dění na palouku.
Za branami (3 – 7. část)
„Čtyři na jednoho a teď tu ležíte všichni bezbranní?“ zeptal se ostře Tadeáš.
Za branami (3 – 6. část)
Také období po slavnosti strávil Tadeáš v klášteře. Bratr, který poslední tři roky vyučoval nové členy řádu šermu, nešťastně došlápl na schod a pochroumal si nohu. Na nějakou dobu proto musel na jakýkoliv pohyb zapomenout.