Mezi lidmi, ne v osamění,
v plné zbroji, uprostřed hemžení
tmy a stínů. Tam stůj!
Ať jsi kdekoliv,
v davu lidí
či v tichu lesa.
Všude sloužit musíš,
V kruhu blízkých
I na konci světa.
To je tvá přísaha!
Člověče lenivý,
v klidu se prohlédni.
K čemu tu jsi?
Kdy už se zhrozíš?
Kdy síla bolesti či radosti
tvou liknavost odplaví?
Tisíce výtek, tisíce přání,
rád se hýčkáš – to ti brání,
proto nemůžeš místo své najít.
Klikatých cest hustá spleť,
nedej se splést a vzhůru hleď.
Paprsek světlý cestu ukáže ti!