Novou, světlou říši na bažinách starého umírajícího světa nevybudujete! Je to svět starý, mrtvolně zapáchající, a stále dál se z něho vynořují neodhalené prastaré lži, nezahojené křivdy a z nich vzniklé pokřiveniny.

Ano, je to svět, který umírá, tolikrát to bylo vysloveno i vašimi ústy, přesto je stále zde a také vy jste v něm uvízlí, dál ho živíte.

Čím? Vším!

Tím, že popřáváte sluchu a dál do světa šíříte to, co se tváří, že nese v sobě pravdu, ale skutečným jádrem je lež a nenávist. Neumíte tedy odhalit přetvářku, neumíte rozlišit pravdu od lži.

Tím, že jako surfaři jedete po hladinách těchto kališť, v očích jasné zítřky, voláte do světa, že víte, že jste hodni následování. Nejste tedy vědoucí, ale hloupí a pyšní.

Tím, že žehráte na osud, a s naříkáním či se zlobou se stavíte k překážkám, chcete dojít do nového postaru. Malá je vaše důvěra a trpělivost.

Tím, že se ve strachu choulíte a obcházíte vám nepohodlná místa, ukazujete, že jste se nedokázali za pravdu postavit, bojíte se trpět pro spravedlnost.

A tak jste si neuchránili čisté, odvážné srdce, které je jediným klíčem do nové doby.

Skloňte se před Vůlí Boží a najděte v sobě pevnou půdu čisté touhy ke Světlu a živý pramen lásky k Bohu i ke svým bližním, lásky, která se nebojí žádných překážek.

Amen.