Tisíc povinností a úkolů
ti den co den přináší,
co dělat dřív, co potom?
Trápí tě chaos a shon…

Tady a teď pod Boží oblohou
ber do ruky jednu věc za druhou,
jen tak, jak umíš, s radostí,
že smíme být na zemi hosti.

Vždyť jednou ti vítr foukne do tváří
a ty pustíš, cos pevně držel.
Hleď, jak lehce se semínka
tvých činů krajem vznáší…

Jednou nebo teď?