Žížala

Do lékárny chodí tolik lidí! Cink, cinkne zvoneček, otevřou se dveře a nová tvář se objeví přede mnou. Často není nová, velkou část příchozích tvoří „staří známí“, lidé, kteří žijí v přilehlých ulicích a lékárnu navštěvují pravidelně. Jsou to lidé všech věkových skupin, ženy, muži, s dětmi i bez, lidé starší, veselí, zasmušilí, přívětiví i nabroušení, bolaví i radostně povídaví.

Za tárou na mě vykukuje veselá tvář staršího chlapíka, který mi líčí své potíže s vyhřezlou ploténkou a žádá homeopatika. Vyjmenovává mi, s kterými homeopatickými léky má dobrou zkušenost, a jak mu pomáhají s bolavými zády i s kolenem. To mě vždy potěší, že se lidé umí léčit pomocí homeopatie, že přicházejí pro homeopatické rady nebo když už přicházejí cíleně pro to své homeopatikum.

Tento veselý chlapík mi připomněl, že je v řadě už třetí, kdo mluví o strastech s vyhřezlou ploténkou, a že jsem před několika málo dny četla v homeopatickém časopise o homeopatiku ze žížaly, které pomohlo lidem s vyhřezlou ploténkou a odvrátilo od nich dokonce i naplánovanou operaci. Hned o tom pánovi vyprávím a on přikyvuje, že by takový lék chtěl. Vysvětluji mu, že přes lékárnu takové homeopatikum neseženeme, že ho musím objednat z Anglie do své poradny, že to bude trochu dražší a taky bude déle trvat, než nám lék pošlou. Nic z toho nebylo pro pána překážkou a tak odchází z lékárny se svými už známými léky a s příslibem léku nového, žížaly! Homeopatika se označují latinskými názvy, tedy vyhlížíme ne Žížalu ale Helodrilus.

Přibližně za dva týdny byl Helodrilus tady a napsala jsem všem třem lidem, pro které jsem lék objednala, že si můžou pro homeopatikum do lékárny přijít. Veselý chlapík se dostavil hned ten den a slíbil, že dá vědět, jak lék zabírá. Dala jsem mu na zkoušku menší množství. Asi za 14 dnů byl zpátky a prosil o další balení. Vykulila jsem na něj oči a ptala se, jak lék působí. „No, výborně!“, a vesele kroutil celým tělem, „Už jsem posekal celou zahradu. A ty chemické léky jsem vyhodil!“ Zalapala jsem po dechu a prodala mu další balení.

Od té doby, když se řekne žížala, vidím tvář veselého pána, jak se na mě směje před výdejním okénkem a předvádí, jak posekal zahradu.