Polštářky mechu a kapradí
zelenají se, duši pohladí.
Duch vděčně pookřeje,
chválu Bohu zapěje.
Jaký to třpyt a teplo,
kus sluníčka slétlo…
A v té záři smíme žít,
není třeba planě snít.
A v té záři smíme žít,
svým dílem ji šířit.
Používame cookies aby sme pre vás zabezpečili ten najlepší zážitok z našich webových stránok. Ak budete pokračovať v používaní tejto stránky budeme predpokladať, že ste s ňou spokojní.Ok