Naše práce

Bytostní velmi dobře vidí naše myšlenky a také vidí to, jaké obrazy v nás vyvstávají, když se snažíme něco pochopit. A vidí i mezery v našem chápání a pokřivená místa, která vznikla, když se v nás zformovalo něco, co neodpovídá skutečnosti. Jeden z bytostných proto ke mně přistoupil s tímto vzkazem:

– – –

Ještě stále ve vás nevyvstal správný obraz o tom, kdo jsme, co děláme a jak vám pomáháme. Proto vám musíme říct několik příkladů toho, jak pracujeme, abyste si udělali lepší představu.

Když pustíte knihu, spadne na zem. Když pustíte míč, také spadne na zem a potom se ještě několikrát odrazí, než zůstane ležet úplně. Obě tyto věci padají k zemi bez našeho zásahu – je to totiž vlastnost, která je vetkána přímo do nich, do částeček hmoty, které se navzájem přitahují.

Stejně tak, když dojde někde k nějakému výbuchu, rozletí se úlomky všemi směry přesně podle fyzikálních zákonů. Pokud někdo odpálí nálož na náměstí, střepiny se rozletí a mohou zasáhnout kohokoliv, kdo jim stojí v cestě. I kdyby byl několik desítek, snad i stovek metrů od místa výbuchu, neznamená to, že ho střepina skutečně měla zasáhnout. To by totiž znamenalo, že bylo naplánováno to, aby oběť přišla na určité místo a my jsme střepinu navedli až k ní. My bychom však nespolupracovali na vraždě spáchané nějakým atentátníkem!

Naopak, když vidíme, co se chystá, děláme vše proto, abychom vás varovali. S určitým úsilím můžeme dokonce odklonit střepinu, která by jinak zasáhla někoho, kdo je pod ochranou Světla. Ale pokud nálož vybuchne uprostřed davu, vždy budou mrtví a zranění – nemůžeme vám přece zabránit ve svobodném rozhodování o svých činech. A to ani vrahovi, který se rozhodl vraždit, ani oběti, která nedbala na naše varování a šla vstříc své smrti.

Nechme už toto smutné téma a podívejme se na něco z každodenního života. Když doma otevřete dveře i okna, vznikne průvan. Ten je však přirozeným důsledkem vyrovnávání tlaků a teplot vzduchu a neznamená, že bychom se na tom nějak podíleli. My vám rádi „vyvětráme“ a pročistíme vzduch, ale aby vám mohly vzdušné bytosti pomoci, nesmí je uvnitř domu nic zraňovat. Nemůžete po nás přece chtít, abychom pracovali někde, kde hraje nahlas metalová „hudba“, která nás zraňuje. Na taková místa nepřijdeme, ale to neznamená, že přirozeným prouděním vzduchu se do takovéhoto domu nedostane i určitá dávka čerstvého vzduchu.

Další příklad. Když ponoříte sáček čaje do horké vody, čaj se vyluhuje. Ale i to je jeho přirozenou vlastností, že se z něj v horké vodě uvolňují látky. Představte si hrneček z nějakého ohavného a dejme tomu i radioaktivního materiálu, plesnivý sáček čaje a vnitřně ošklivého člověka s nehezkým vyzařováním. I on, když ponoří čaj do svého hrnečku, bude mít vodu za chvíli obarvenou. Ale to neznamená, že jsme se na tom podíleli.

Bytostní vám mohou při přípravě čaje pomoci třeba tak, že na chvíli dokáží zadržet škodlivé látky v lístečcích čaje a do vody propustit jen ty léčivé. Ale jen na chvíli. Pokud necháte sáček s čajem ve vodě dvě hodiny, budete mít čaj se vším všudy – s tím dobrým i s tím špatným.

Jiný příklad. I vnitřně nepěkný člověk používající nesprávné materiály a suroviny si dokáže uvařit. Ani když se k němu nedokážeme přiblížit, tak to neznamená, že by mu na rozpálené pánvi zůstalo syrové maso. Takovýchto případů však naštěstí není mnoho. Většina lidí pocítí radost z práce nebo lásku k někomu, pro koho vaří, a i když mohou být tyto city částečně zakaleny, stejně po jejich mostu dokážeme přijít a trochu pomoci. Každý z vás přece zná někoho, kdo o nás ani o ničem podobném neví, a přeci dokáže uvařit výborný oběd, nejen po hmotné chuťové stránce, ale i v tom jemnějším. Pomáháme všude tam, kde nalezneme vnitřní čistotu. Čtení Poselství, které vám zde Pán zanechal, není ani vstupenkou do ráje ani zárukou naší pomoci. –

Další případ – elektřina. Když k jednomu konci vodivého materiálu přiložíte záporné napětí a k druhému kladné, začne vodičem procházet proud. Je vlastností elektronů, že začnou přeskakovat z místa na místo. Ale okamžik, kdy se elektron uvolní z mřížky, je příliš nepředvídatelný a náhodný na to, aby vám byl takový proud k užitku. A proto vám i zde pomáhají drobouncí bytostní, díky kterým je proud dostatečně stálý. Pokud však bytostní nemohou z jakéhokoliv důvodu spolupůsobit, začne docházet k výpadkům nebo se přístroj jednoduše „zblázní“ a bude dělat nepředvídatelné věci.

A na závěr ještě jeden, tentokrát trochu odlišný případ: oheň. U něj je to trochu jiné než u předmětů padajících na zem nebo vody tekoucí z kopce dolů. Oheň je totiž aktivní činnost, při které dochází ke spalování. Oheň potřebuje salamandra, jinak zhasne. Aby však mohl salamandr přijít, musí se k tomu vytvořit podmínky. Když škrtnete zápalkou, vznikne jiskra, která je přirozeným důsledkem vlastností sirky a drsného materiálu, o který se otře. Do této jiskry může přijít salamandr, změnit ji na malý plamínek a tento plamínek přenést třeba na svíčku.

Záleží také na tom, co hoří. Pokud je to svíčka nebo třeba dříví v kamnech, salamandr může sestoupit až do té nejhrubší úrovně a vy ho můžete nejsnáze vnímat. Když však hoří něco jedovatého, třeba zemní plyn, ohniví bytostní přijdou, ale zůstanou výše, aby netrpěli. Proto takový oheň působí mrtvě. Je to podobné, jako když se před vámi skrývá déva stromu stojícího uprostřed města na náměstí, kde se to jenom hemží ohavnými myšlenkovými útvary. I on zůstává v jemnějších úrovních, a proto jeho strom působí opuštěně. Kdyby se však o něj nestaral, strom by uhynul. –

Tak už vidíte, co je naše práce a co ne? Nemůžeme vám říct všechny příklady – sami se musíte naučit poznávat a hodnotit. Stejně jako se musíte naučit odlišovat vůli Pána od náhodných jevů (rozkrojení jablka, vykládání karet atd.). To hlavní k tomu přece máte… svůj cit!

Jedna odpoveď na „Naše práce“

Nie je možné pridávať komentáre.