Život pod zemí

Všiml sis koruny, kterou mám na hlavě? Není to náhoda, že se podobá mému stromu. Přijímám s ní záření shůry a takto nabytou sílu předávám dále.

Část vyzařování směřuji dolů pod zem, kde žije spousta malých tvorů. Společně s ostatními bytostnými se o ně staráme, ukazujeme jim, kde si mají udělat své nory a kam si chodit pro potravu. Když má hodně pršet, tak je také vyháníme z úkrytu pryč, aby se neutopili.

Pod mými kořeny je dobrá půda, ve které se daří mnoha živočichům. Jednou se tady usadila taková spousta myší, že už jsem nevěděl, co si s nimi počít. Rád bych se o ně všechny staral, ale nebyl tu dostatek prostoru, aby se mohly zdravě vyvíjet. Naštěstí mi pomohl elf tamté borovice, který věděl o úkrytu pod jeho kořeny.

Takhle si tady navzájem pomáháme. I na tomto kousíčku přírody mezi tou spoustou domů můžete vidět, jak žijí přírodní bytosti. Stačí mít jen oči otevřené a dívat se. –

Protože je tady škola, často si zde hrávají děti. Velmi mě rmoutí, když vidím, jaké jsou některé nepěkné a že se vůbec nechovají jako děti. Občas se toho skutečně hrozím. Ale pobíhá tu i spousta vnitřně pěkných dětí a to je pak radost, když mohu svým působením podporovat jejich hry.

Chodí tady také mnoho dospělých, ale ti mají své hlavy tak plné všedních nebo malicherných starostí, že jim nemám přes tu neprostupnou vrstvu jak pomoci. Jen když se někdo občas zastaví a na chvíli procitne, mohu mu poslat připomínku: „Vždyť my jsme tady!“ Jenže zřídkakdy to má nějaký účinek. Většinou lidé zase sklopí hlavu, zavřou oči a jdou dále.

Není se co divit, že o zvířata pečujeme s opravdovou láskou, zatímco od vás, lidí, už příliš dobrého nečekáme. Radujeme se však z každého probuzeného člověka a doufáme, že do nové doby vás vykročí co nejvíce. Síla Pána je vám k tomu nápomocna, chopte se jí.

One thought on “Život pod zemí”

  1. Přidám tu hrst obrazné milostné lyriky.

    Kvetoucí alej (J.Skácel)

    V aleji bílé
    tajili jsme dech.
    Jak sníh ležely květy
    vysoko na stromech.

    A každý strom
    tu pyšně život slavil
    a třímal bez únavy
    rozkvetlou sílu svou.

    Slova jsem lámal
    jak kámen v starém lomu.
    Má žena řekla jen:
    Chtěla bych žít v tom stromu.

Nie je možné pridávať komentáre.