Letos paní Zima opět přišla k nám.
Mocnou, jasnou bělostí září její chrám.

Odlesk slunce prozáří na stromech kříšťály.
Na zemi, ze sněžných vloček, peřiny přistály.

Zima, i když mrazí, vřelé srdce má.
Co uzdravit se musí, ledem zamrzá.

Pravou službu tuto plní rok za rokem.
V pokoře, nereptá jako člověk, že je otrokem.

Když, tvore, na svém místě pevně budeš stát.
Na svou práci, ať je všeho druhu, nežehrat.

Síla čistá bez ustání pomáhat bude ti.
Neplatí tvé představy, že patříš do smetí.

Z tvého srdce pak vřelý dík vytryskne.
Lásku ztracenou pocítíš, není nic zbytečné.

Modlitba vzhůru rychlostí blesku poletí.
V tiché chvíli, obstoupí tě teplé objetí.

I když Zima všude kolem pilně pracuje.
Pravá Láska shůry bolavé nitro zahřeje.