Setkáme se ve vesmíru,
vím to najisto,
přeletíme černou díru,
každý na místo.

Nebude nám nikdy smutno,
slunce bude hřát,
trápit se nebude nutno,
jen se zplna smát.

Co, že mi nevěříte?
Smrt nám všechno utne.
Raději si navaříte,
kdo chce, ať si schrupne?!

Marná sláva, půjdu dál,
nejraději k dětem.
Každý z nich by o to stál,
žít kosmickým letem.

Od dětí se učit máme,
co lépe a jak.
V jejich očích rozpoznáme,
kam vždy míří drak…
Přece do oblak!