Šerý závěs oddělující pomyslně minulost od přítomnosti… Jeho cáry vlají v sychravém větru, pleskají překvapeného pozorovatele do tváře a dávají tušit pochmurnou krajinu zavátou prachem zapomnění, který se jako mlha převaluje nad místy, která někdo opustil.. Co se zde dělo? Kdo zde žil? V co doufal a čeho se bál? Kdo zahojí nezhojené? Kdo vynese na světlo nepřiznané?

Toto místo bývalého gheta* zůstalo viditelným, mnohá místa lidské zvůle upadla do zapomnění. Kam se mezitím vyvinulo vaše vědomí? Jste poučenější, moudřejší? Jdete svými životy bděleji, aby se temné kapitoly lidských dějin nemusely opakovat? Umíte rozeznávat falešné názory, směry a vůdce? Stavíte se odhodlaněji k bezpráví, se stále větší láskou k bolesti druhých, umíte rozpouštět křivdy? Ptáte se po Boží vůli při všech svých rozhodnutích? Nebo jen bezstarostně tančíte po povrchu svých dnů, ukolébáni pohodlím, v domnění, že všechny zásadní boje jsou již vybojovány, a když neslyšíte nad hlavou nepřátelská letadla, panuje tedy trvalý mír?

Vy, kteří nespíte a prokázali jste odhodlání pokračovat v očistě Země a budování světlé říše. Jděte s hrdostí a pokorou dále, nelitujte námahy a sil, ať váš příklad září do světa, povzbuzuje další vaše spolubližní k následování a přináší naději a posilu znaveným. Ať je Země víc a víc protkaná světlými vlákny činů, do kterých mohou Boží pomocníci a bojovníci zakotvit světlé pomoci, a spojit je s dalšími podobnými vlákny, na kterých je lidmi zatížená Země pozvedána zpátky na světlou dráhu, zpět k Životu.

Amen.

* gheto v Lodži