Staré odchází – snad se ho nedržíš,
vezme sebou bolest a strádání –
v nich jsme si tak dlouho zvykli žít,
a solí si rozedírali své rány.

Nechytej ho – tam není lásky,
jen slzy, potupa a trápení.
S tím, co bylo, zpřetrhej nitky,
ke Světlu v modlitbě ruce zvedni.

Bdělým buď, svého ducha chraň
od nečistých myšlenek a přání,
nenech se svést ostatními
na stranu soužení a zdání.

Rozlišuj: kde je pravda – kde lež,
kde teplo – kde chlad smrtonosný.
Jestli srdcem, duchem žiješ,
ke všemu se stavíš s vážností.

Hle, znovu vyšlo slunce.
Jasné louče vdechni celou hrudí!
Jaký zázrak, vždyť přece smíme
právě teď žít a tvořit své osudy!

překlad z ruštiny Lenka Kunetková