V roku 1920 napísal Džibrán Chálil Džibrán

Kritikové

Jednou za soumraku dojel muž cestující na koni k moři do hostince při silnici. Sesedl, a důvěřuje lidem a noci jako všichni poutníci jedoucí k moři, přivázal koně ke stromu u dveří a vešel do hostince.
O půlnoci, když všichni spali, přišel zloděj a ukradl cestujícímu koně.
Ráno se muž probudil a zjistil, že mu ukradli koně. Naříkal pro něj a kvůli tomu, že někdo měl srdce ho okrást.
Pak přišli spolubydlící, postavili se kolem něj a začali mluvit.
První muž řekl: „Jak je to od tebe pošetilé uvázat koně mimo stáj.“
Druhý prohlásil: „Ještě pošetilejší je nesvázat koni ani nohy!“
Třetí muž dodal: „Každopádně je hloupé cestovat k moři na koni.“
A čtvrtý řekl: „Pouze lenoch a pomalý člověk vlastní koně.“
Cestující byl tím velmi překvapen. Nakonec vykřikl: „Přátelé, jelikož mi ukradli koně, pospíšili jste si všichni říct o mých chybách a nedostatcích. Je však zvláštní, že jste ani slovem nevytkli nic muži, který mi koně ukradl.“

(Džibrán Chálil Džibrán, Předzvěst)

V roku 2012 napísal život

Rodina s dieťaťom cestovala do mesta – bolo potrebné navštíviť lekárov, vybrať peniaze z bankomatu a niečo nakúpiť. Všetko sa podarilo.
Pri návrate bola na autobusovom nástupišti tlačenica. Bolo práve po sociálnych dávkach a tak sa tam miešali všelijakí ľudia – od tých na pohľad slušných po všelijaké pochybné indivíduá.
Prišiel autobus. Stačila minúta nepozornosti a peňaženka s veľkým obnosom bola preč.
Okradnutí zavolali políciu. Policajti zastavili autobus, urobili zbežnú prehliadku, pri ktorej všetci cestujúci museli postupne vychádzať von. Ozývalo sa šomranie, protesty i obviňovania:
„Načo ste volali políciu, teraz zmeškáme prípoj!“
„Ako vám to mohli ukradnúť? Mali ste byť opatrnejší!“
„A naozaj ste mali v peňaženke toľko peňazí? Nevymýšľate si?“
„A mali ste vôbec peňaženku?“
…
Rôznorodé prejavy ľudských duchov. Všetci útočili na rodinu s dieťaťom – ešteže tam neboli grálisti, takže to aspoň nebola karma. Zvláštne bolo, že nikomu z nich neprišlo na um, z čoho bude táto rodina ďalší mesiac žiť. A tiež im neprišla na um ani taká drobnosť, že zdržanie zavinil zlodej a nie okradnutí.