Tadeáš pobídl nového koně do rychlé jízdy. Podvědomě chtěl dohnat zdržení, byť mu bylo milé, a tak nešetřil ani sebe ani svého kopytníka. Zvíře bylo ohnivého temperamentu, takže se rádo nechalo pobízet k ostrému tempu, ale zároveň buď nebylo dobře zacvičené, nebo prostě mělo svou hlavu. Pokračovať na Za branami (1 – 2. část)
Archív kategorií: Za branami
Za branami (1 – 1. část)
I.
Ačkoliv byl již dávno den, dokonce se muselo blížit i poledne, na cestě vedoucí lesem bylo sotva vidět. Dusot koňských kopyt prozradil blížícího se jezdce mnohem dříve, než se z mlžného oparu vynořila i jeho silueta.