Plamen svíčky

Jsem salamandr a když škrtneš zápalkou u této svíčky, přicházím většinou já.Ale ne vždy – někdy mám práci jinde, a tak přicházejí i jiní. Jiní salamandři přicházejí také ve chvíli, když zapalujete svíčky na oltáři. Smí plnit tuto vznešenou úlohu.

O oheň se starám tak, že do sebe vsávám energii spalovaného materiálu, která je okolo mě a pode mnou, a tryskám ji směrem vzhůru. Představ si to jako nádech a výdech.

Škrtnutí zápalkou je pro nás něco jako zavolání. Musíme přijít, ale sám víš, že někdy se ti svíčku nedaří zapálit. To když máme moc práce jinde nebo když je svíčka poškozená. Pokud má třeba ulomený knot, pracuje se nám hůře a je třeba většího úsilí, aby plamen nezhasl. „Samo“ nic nefunguje – i my potřebujeme podmínky k práci.

Neměli byste být tak netrpěliví. Jestliže se vám nedaří něco zapálit, znamená to, že máme moc práce jinde. Určitě přijdeme, ale nemusí to být hned ve zlomku vteřiny. Velmi nás mrzí, pokud se mezitím začnete zlobit nebo jen kolem sebe šířit neklid, protože to pak vydáváte vyzařování, které nám ubližuje. Potom nemůžeme mít z práce takovou radost, jakou bychom mohli mít, kdybyste k nám vysílali lásku. Ano, i takto působíte na bytostné a měli byste na to více pamatovat. –

Podívej se na tuto svíčku, jaký mívá pěkný plamen. Anebo se podívej, jak krásně hoří dřevěné polínko. Takový plamen přece nehřeje jen hrubohmotně, ale pohladí i na duši. A teď to srovnej s jedovatou barvou ohně na plynovém hořáku. Vidíš ten rozdíl? Více byste měli pěstovat smysl pro krásu – ten by vám přece jasně napověděl, co můžete používat jako palivo. –

Oheň nikdy nepodceňujte. Jakmile k tomu má podmínky, rozšíří se. Bytostní musí spálit i to, co spalují neradi. Je to proto, že konáme vždy jen podle Božích zákonů a mezi ty přece patří i ty fyzikální.

Každý oheň však má svého strážce, který dbá na to, aby se plameny nerozšířily jinam, než mají. Jiné by to ale bylo, kdybyste si například postavili zapálenou svíčku pod záclonu. V takovém případě by nic nezmohl a plamen by přeskočil. Smíme vám pomáhat, ale jen tehdy, když si naši pomoc zasloužíte. To znamená, že si nás nesmíte například zotročovat svým postojem: „Však oni to bytostní pohlídají.“ A nesmíte být ani lehkovážní. V takovém případě vás totiž jednou, dvakrát varujeme, ale pokud neuposlechnete, budou vás muset poučit následky.

Více tedy dbejte na naše rady a my k vám budeme rádi přicházet.