Jsou mi drazí lidé…

Jsou mi drazí lidé, s kterými být je prosté.
Přirozenost — výraz duchovního růstu.
Příroda v různých barvách jeví se,
Co není v souladu s ní — je ošklivé.
V prostých vztazích není lži:
Dobro přijímáš, dobro dáváš.
Není třeba vypínat se, jako rekrut v řadě,
Stanovami se řídit, znásilňovat svoji vůli.
„Buďte přirození!“ — volá Nejvyšší.
Protokoly a móda — jsou nepřirozené, navíc.
Ve lněné košili, rozevřít ruce — křídla,
Běžet ke slunci, do luk rozkvetlých.
Dýchat z plných plic, v lijáku promoknout,
Slyšet jarní hřmění, beze strachu, bez vzdechu.
Všechno to je Příroda, v ní — Služebníci Boží
Ve Službě věrné včera i dnes…
Učíme se Pánovi, služebníkům Jeho stále důvěřovat
A věrnost ve službě si z jejich příkladu pro nové brát.

Preklad: Lenka Szopová