Síla větru a vody

Jeden den bylo pod mrakem a foukal silný vítr. Cítil jsem, že se bytostní činí, a vybavil se mi obraz, který vídávaly starší národy a který jsem vlastně nikdy nedokázal správně uchopit – jak mocné bytosti vzduchu uhánějí na koních i v kočáře nad krajinou. Sotva jsem na to pomyslel, jednoho takového bytostného jsem spatřil. Toto mi řekl:

– – –

Ano, lidé nás vnímali správně – skutečně se můžeme prohánět krajinou a také to děláme. Přinášíme vzduchu pohyb, protože ten jej oživuje.

Hrubohmotný vzduch by se samozřejmě pohyboval i sám podle rozdílů tlaků, ale i tento tlak vlastně vytvářejí bytostní. My navíc dokážeme pohyb vzduchu rozproudit. Táhneme krajinou a přinášíme jí to, co máme. Sami přece znáte klidný vánek, radostné pofukování, očistný vítr i ničivou bouři. Je nás více druhů a každý má svůj účel.

Teď vnímáš spíše tu ničivou sílu, i když se tady zatím hrubohmotně nic nestalo. Ale my čistíme především jemnější úrovně. Veškeré nánosy a usazeniny musí pryč. To, že je vy, lidé, nevnímáte, ještě neznamená, že neztěžují bytostným práci. My dokážeme tyto útvary strhnout z toho, na čem ulpěly, a ve větru je pak rozmetáme. A pokud je nějaký z útvarů obzvláště odolný a hutný, ukážu na něj svým kopím a paprsek síly mi pomůže.

Někdy máme za úkol zničit i něco hrubohmotného. S tím nám pomáhají další bytostní, kteří uvolní spojovací vlákna, aby vítr mohl vykonat své dílo. A pochopitelně, že se při takovýchto vichřicích někdy zničí i to, co nemusí. Vítr je mocný živel a nemůže si vybírat. To, co má být zachováno, však stráží bytostní. A věci, které potřebujete ke svému každodennímu životu, si znovu opravíte. Alespoň vás to přinutí hledat nová řešení, která budou počítat se silami přírody.

Vítr však neničí jen lidská díla, ale i díla bytostných…

Jak už jsem říkal, vítr proudí a nemůže si vybírat. Pokud mu je v cestě něco, co jeho síle neodolá, pak se lámou větve, padají stromy… A nemusí to být nutně jen suché větvě či nezdravé stromy. I ty zdravé se mnohdy zlomí nebo spadnou. To je ale přirozený zákon a bytostným stromů a lesa to nikdy není líto – pro ně je to samozřejmé.

A kromě toho není podoba mnohých lesů jen dílem bytostných. Pokud jste si vysadili monokultury, vybetonovali krajinu atd., tak se nesmíte divit přírodním „katastrofám“. Bytostní jsou jen rádi, když něco tak nepřirozeného zmizí ze světa.

Vzhledem k tomu, že kromě silného větru se zvedla i hladina spousty řek, zeptal jsem se i na to, zda podobným způsobem pracují i bytostní vody. Na to už mi však odpověděl právě jeden z vodních.

Jak už ti říkal Ozmar (bytostný větru – alespoň takto jsem jeho jméno zachytil), když jste si krajinu přetvořili tak, že není schopna zachytávat vodu, jsou mnohé povodně jen přirozeným důsledkem takovéhoto jednání. To, že se nějaká řeka nebo potok rozvodní, ještě nemusí znamenat, že je to tak chtěno. Můžete si za to sami a alespoň se můžete poučit z následků svých chyb.

Ale pak jsou tu samozřejmě i povodně, na kterých se aktivně podílíme. I my, bytosti vody, dokážeme očistit zemi a spláchnout to nesprávné. Voda je hutnější než vzduch, a proto působíme trochu jiným způsobem než bytostní vzduchu. Ale i já poháním proudy vody a navádím je tam, kam je potřeba.