Strážkyně lodí

Vidíš tu loď, jak namáhavě pluje proti proudu? Nemusela by to mít tak těžké, jenže to byste museli – jako vždy – spolupracovat s námi.

Jsem jedna z vodních bytostných, která kdysi strážila vaše lodě. Každá loď, byla-li na počestné výpravě a byli-li na ní světlí lidé, měla svou strážkyni. Malé loďky měly na starosti mladší bytostné, velké lodi pak ty nejstarší z nás.

Hlídaly jsme na přídi – však tam jste nás i vnímali a zpodobňovali – a mohly vám říct, odkud se blíží bouře, kam bude foukat vítr a tak dále. A když už jste do nějaké bouře vpluli, chránily jsme vás nebo vás navedly do nějaké klidné zátoky.

Kromě toho jsme vám pomáhaly i při zcela poklidné plavbě. Dokážeme svým vyzařováním a svým závojem vytvořit kolem lodi tenkou vrstvičku, díky které může vodou plout mnohem snáze a nemusí překonávat takový odpor.

Vidíte, o co všechno jste přišli? I nyní se snažíme pomáhat, pokud to jde, ale myslíte si, že bychom se staly strážkyní ropného tankeru? Ne, pokud s námi chcete opět navázat kontakt, musíte změnit všechno – materiály používané na stavbu lodi, pohon, palivo, účel plavby a především… sebe. Protože tam, kde z vás jde dobro, a tam, kde jsou vaše úmysly čisté, tam můžeme pomoci, i když záření lodě jako takové není ideální.

Takže strážkyněmi lodí jsou ženské bytostné?

Ano. Ti, kteří nás vnímali, nás občas dokázali zachytit věrně. Ale když se dláta chopil někdo, kdo o nás neměl tušení a chtěl se jen předvést, vznikaly pod jeho rukou občas i obludy. Jen jedno z dávného poznání se vám dochovalo až dodnes – stále dáváte lodím ženská jména a námořníci o nich mluví v ženském rodě. Avšak i to jste při svém smýšlení strhli do hlubin, a proto se musíte obejít bez nás – buranům nepomáháme.