Čtenářům

Bez pochopení čtete přednášky Poselství Grálu a donekonečna nad nimi hloubáte rozumem. S vnitřním rozechvěním čtete volání, které vám zprostředkovávají ti, kteří jsou k tomu povolaní, a bez užitku je necháváte projít kolem sebe. Zaváté doby čtete jako napínavé příběhy místo toho, abyste v nich hledali opravdové hodnoty. Vyprávění o bytostných čtete jako pohádky a tím věrné služebníky Pána stále odsunujete do říše fantazie.

Takto, a ne jinak, přistupujete ke všemu, co považujete za „duchovní“. Nedivte se těm uvozovkám, protože to, co zkoumáte a v čem se pořád pitváte, nemá s opravdovým duchovním nic společného. Stále máte před očima jen formu a tu formu posuzujete rozumem. Váš duch však spí nebo si v nejlepším případě hoví v polospánku pod peřinou a oddává se snění a  sladkému nicnedělání. Jakýkoliv čin ke cti Pána je mu na míle vzdálen.

To, co z vás skutečně stoupá k Nejvyššímu, když čtete duchovní spisy nebo když vedete hovory na duchovní témata, je: „Ó, jaké by to bylo krásné, kdyby to všechno byla pravda.“

Vidíte to? Vy vlastně vůbec nevěříte, že v Poselství Grálu je ukryta pravda! Teď, když se kromě nezdolné víry od vás požaduje i skálopevné přesvědčení!

Váš rozum sice bude mít hned tisíce pohoršených námitek, že tomu tak není, ale mějte jednou konečně odvahu a podívejte se do zrcadla duchem! Každému z vás se teď takové zrcadlo postaví do cesty. Ale otevřít oči a pohlédnout do něj, musí každý sám. A až uvidíte to, co jste ze sebe udělali, až se vás zmocní hrůza z toho, co vidíte, neutíkejte pryč a neschovávejte se před tím jako doposud. Ani nerozbíjejte zrcadlo – tím byste jen vydali svědectví o tom, že to, co jste v něm zahlédli, je skutečnost.

Mějte odvahu zpříma a bez přikrášlování pohlédnout na své nitro, protože když ten pohled vydržíte, jste na správné cestě k vnitřní přeměně. Každému tvoru je dáno na jeho pouť Stvořením pomocné lano a tím lanem je Pravda. Kdo se ho chce chytit, ten se nesmí Pravdy bát!