Existuje spousta lidí, o nichž říkáte, že jsou příliš hodní nebo příliš dobří. Vyslovujete to s určitým soucitem, protože víte, že tito lidé to mívají v životě těžké a často trpí, byť své utrpení mnohdy snáší klidně a odevzdaně. Bývá vám jich líto, jelikož máte pocit, že se do tohoto světa či do této doby nehodí, že jsou příliš dobří, bezelstní či naivní, a proto jsou bezbranně vydáni „krutému světu“ napospas – světu, který je využívá a zraňuje.