Jako nejspolehlivější průvodce na vaši cestu stvořením vám byla dána schopnost studu, která, kdyby byla správně používána, by vás spolehlivě ochránila před všemi nástrahami, které by vás mohly svést na scestí. Jemné, napomínající zachvívání studu vychází přímo z vašeho ducha a dává vám jasně najevo, když v něčem nekonáte správně.

Nejde přitom pouze o tělesný stud – ten je pouze malou částí z té velké, celé vaše konání objímající schopnosti studu. Stud, není-li zahrabán či ztracen, vás varuje před jakýmkoliv jednáním, jímž byste se odchýlili od vůle Boží.

Smutnou skutečností ovšem je, že jste plné schopnosti studu pozbyli a nyní se Stvořením protloukáte bez spolehlivého ukazatele, jehož byste se vždy mohli přidržet. Pokud se ptáte, jak jste o stud mohli přijít, je na to jednoduchá odpověď – sami jste se jej vzdali. Ano, tak prosté to je, a zároveň tak žalostné. Ve své snaze vydobýt si ze Stvoření více, než vám náleží, ve snaze posunout se ve vývoji směrem, který se vám zdál lepší než ten, jaký vám vytyčil Stvořitel, jste napomínající stud od sebe odvrhli, protože vám na vámi zvolené cestě překážel. Jeho varování, které se ozvalo vždy, když jste šlápli chybným směrem, a tísnivě na vás doléhalo ve snaze zastavit vás před pádem, vám bylo nepříjemné. Ale místo toho, abyste stud brali jako požehnání a milost Stvořitele, který vám tím dal schopnost vrátit se na správnou cestu, rozhodli jste se tohoto studu zbavit. Bylo to vaše vědomé rozhodnutí, nemohlo to být jinak. Tím jste se ovšem připravili o cenného pomocníka a nyní jen s velkými obtížemi a zčásti marně hledáte cestu nazpět z bludiště, do něhož jste se zapletli.

Málokdo z vás ovšem přišel o stud úplně. Každý jste jej zahodili v jiné oblasti svého vývoje – někdo více, jiný méně –, ale stále jste ho v určitých oblastech schopni. Díky tomu můžete nyní poznat, jak velkým požehnáním je, jelikož když se dobře podíváte a zamyslíte, zjistíte, že je to právě stud, který vám brání například lhát, krást apod.

Vaší úlohou tedy musí nyní být, znovunabýt schopnost studu, a to v plném rozsahu. Jen to vás opět učiní plnohodnotnými lidmi. Až když se vám to podaří, teprve potom s hrůzou a zděšením poznáte, jak velmi jste se provinili jeho zahozením a na jakou cestu jste se tím vydali. A ještě dlouho po jeho opětovném získání se budete třást při vzpomínce na toto temné období svého bytí, z něhož vás vyvedla láskyplná ruka Boží.

Ale jak schopnost studu znovu získat tam, kde jste ji zahodili? Mnozí z vás si správnou odpověď možná už uvědomili – je to lítost. Lítost, která v bolestném prožití odhodí svéhlavou touhu kráčet po pochybených cestách a v pravé pokoře se skloní před Bohem. Ne že by tímto byly hned odčiněny vaše viny, ale cesta vzhůru již bude otevřena.

Využijte tento pozemský život dobře! Je plný osudových křižovatek, které vůbec nejsou tak nápadné, jak si snad myslíte. Pokud je přejdete bez povšimnutí a nezměníte na nich svůj současný směr, vydláždíte si cestu tam, kde probíhá bolestný rozklad vědomého „já“.

Aby byl obraz úplný, je potřeba zmínit ještě jeden způsob, jak jste se zbavili svého studu. Je vlastně úplně stejný, jen proběhl za jiných okolností. Uveďme si jeden konkrétní příklad, na němž to bude patrné.

V dějinách lidstva panovaly různé temné režimy s pozemskou mocí, kterou služebníci temna neváhali s největší krutostí a zákeřností uplatňovat. Člověk, který se dostal do spárů inkvizice, tajných služeb apod., mnohokrát nemohl říci při výslechu ale i při jiných životních situacích pravdu, jelikož by touto pravdou uškodil sobě nebo jiným lidem. Čistého, přímého člověka trýzní představa, že by měl z úst vypustit lež, jenomže toto zcela přirozené varování studu musel za takovéto situace potlačit, aby sebe či jiné lidi nevystavil nebezpečí. Samozřejmě, jedna lež ještě neznamená, že člověk hned ztrácí schopnost studu, nicméně když nutnost nežít pravdivě trvá déle, otupuje se stud, až zůstane zahrabán.

Vina v tomto případě sice spočívá na trabantech temna, to ovšem neznamená, že by člověk, který byl donucen zvyknout si na lhaní, rovněž nepatřil mezi ty, kdo musí svůj stud znovu vyhrabat či nalézt. Bude mu v tom pomáháno, ale této nutnosti neunikne, pokud se také nechce zřítit.

Nemyslete si o sobě, že by se vás týkal pouze tento druhý případ. Není mezi vámi jediný, který by se v nějakém ohledu dobrovolně nerozhodl vzdát části studu, a proto začněte s jeho hledáním ihned. Balancujete nad propastí a váhavost či vlažnost vás do ní stáhnou.