Z mlhy se kapky sráží
a brzy se jim daří
deštivou písničkou
rozezpívat les.

Lehounce kapka za kapkou
šveholí lesní pohádkou,
vánek je něžně houpá.
Mlha nebývá skoupá
na vody krůpěje.
Les brzy zahřeje
sluneční svit…

Chce se mi být
paprskem světla,
který jemně hladí
pařezy stromů,
sedá na kapradí,
polechtá myšku
na kožíšku…

Až rozplyne se
mlhy zakletí,
deštivá písnička
do mechu zaletí
a počká si tam ještě
na příští kapky deště.