Nepochopení

Velmi zvláštní jste, lidé, ve svém zatvrzelém chtění nevidět pravdu. Je to opravdu nepochopitelné, protože účinkům toho, jaká je pravda – nebo chcete-li skutečnost – jste bezpodmínečně podrobeni. Váš duch a vaše duše jsou přece vystaveny působení nezměnitelných zákonů, které se řídí skutečným niterným stavem a skutečnými činy vás i vašeho okolí. Nepomůže si myslet něco jiného, přát si něco jiného nebo si to namlouvat – svým chtěním nemůžete pohnout věčnými zákony ani o píď.

A přece se o to neustále snažíte a chcete si vytvářet vlastní pravdu. Chcete si něco myslet o tom, jací jste, co děláte a kam kráčíte, tvrdošíjně na tom trváte, a nezajímá vás, jestli je taková i skutečnost. Jen nahlédněte do svého nitra, poctivě a bez příkras, a řekněte, zda se ve všem svém jednání ptáte na to, jaká je vůle Boží, a zda zkoumáte své nitro, abyste v něm poznali a změnili to, co není správné. Podívejte se, jestli se ve vás náhodou nezahnízdila jistota, že už jdete správným směrem, že děláte vše, co je po vás ze Světa chtěno, a že už máte zajištěno přijetí do ráje.

V dobrém chtění jste kdysi dávno možná začali hledat cestu, jak zde na Zemi správně působit, ale lenost vašeho ducha se spokojila s čistě hrubohmotnými kroky – změnili jste styl svého oblékání, pokusili jste se věnovat ušlechtilejším koníčkům nebo se zaměřili na zdravější stravu a v této oblasti začali působit. Ptáte se, co je na tom špatného? Nic a všechno. Nic v tom, že jsou to dozajista snahy ušlechtilé, a všechno v tom, že jste tyto snahy neoživili svým duchem. Oblečení jste zvolili rádoby pěkné, jenomže nevedl vás k tomu popud vyjádřit i hrubohmotně to, co cítíte ve svém nitru. Váš duchovní šat je zplihlý, špinavý a roztrhaný, a když si na své hrubohmotné tělo dáte krásné šaty, můžete tím obalamutit nanejvýš lidi, avšak Stvořitele nikdy. A když už v sobě máte určitou opravdovou snahu najít nový způsob odívání, často zapadnete do forem vytvořených jinými a nenecháte projevit svého ducha. Oděv – sebevíce krásný – na vás po tom působí jako tvrdý, neživý krunýř, který vám jenom brání v radostném pohybu.

I v oblasti zdravého stravování děláte spoustu chyb. Chytáte se nových trendů založených pouze na rozumovém bádání a nezeptáte se bytostných, jestli tyto potraviny jsou vhodné. A když jsou vhodné, tak jestli jsou vhodné pro vás, jestli jsou vhodné i pro ostatní a jestli jsou vhodné právě teď. Nemluvě o tom, jestli to, co se domníváte slyšet, pochází opravdu od bytostných a nesehrává v tom velkou roli rozum napojený na myšlenkové centrály, které jsou přiživovány lidmi konající proti Světlu.

Musíte toho změnit opravdu hodně. A především v sobě musíte změnit onu zkázonosnou, domýšlivou jistotu, že už jste lidé, kteří jsou Bohu milí. Opravdu, tato ničím nepodložená jistota vám naprosto brání v jakémkoliv skutečném vzestupu. Kdo je totiž přesvědčen, že už dělá všechno správně nebo že to, co dělá, musí stačit, ten se nemůže změnit – nemá jak! Opravdu si myslíte, že jste vykonali všechno?

Pohleďte nazpět do minulosti, do doby, v níž žil Pán. Jaký měl svízel s těmi, kdo za ním přišli, jak je neustále napomínal a jak jim zdůrazňoval, že si pořád prosazují svou vůli. Vždyť i tehdy to byli ze všech lidí jenom jednotlivci, kteří se doopravdy snažili vyplnit jeho vůli a změnit se, jak po nich žádal. Myslíte si, že dnes je to jiné? Pochopte už konečně tu vážnost, s jakou k vám toto volání zaznívá. Vždyť jde o celé vaše bytí! O rozhodnutí, která jsou nenapravitelná!

Ale ne, vy raději sami sebe přesvědčíte o čemkoliv, jenom abyste se nemuseli s opravdovou námahou pustit do hluboké proměny, která jediná by vám přinesla i opravdové štěstí. Ach, ubozí lidé, s jakou pošetilostí pořád trváte na tom, že to, co vy si myslíte, je i pravda. Tak pevně vás už rozum sevřel.

Probuďte se alespoň vy nemnozí. Zastavte se a oprostěte se ode všeho, co vám navykládali lidé nebo co je jako pravda vydáváno v nejrůznějších skupinách odvolávajících se na Poselství Grálu. Prožijte si v samotě, jaký je váš vztah k Bohu. Snad se přitom dokážete otevřít tomu, co proudí shůry, a na tomto paprsku si procítit, jakým směrem se vydat bez ohledu na to, co si o tom budou myslet ostatní. Své bytí máte ve svých rukou a vaše skutečné pohnutky budou to, co bude kladeno na misky vah a co určí váš další osud.