Déšť… Holubi něžně vrkají na střeše,
Zdáli slyším trylek slavičí,
Vůně jarního listí hlavu obkrouží,
Srdce tluče zamilovaně a mladě!
Dotknu se větvičky břízy – kapky stékají do dlaně,
Déšť ťuká na římsu, jako poskakující kůň.
Poryv větru odnáší rachotící rytmus,
Na šepot se změnil hlas deště – svět se odkryl!
Šepot deště, slavičí trylek – vše má jednotnou podstatu!
Cítím se jako kapka z nebe, ve světě překrásném – moje cesta je.

(Překlad: Lenka Szopová)