I rány na duši
ta živá voda smyje.

V srdci pak ožívá
pradávná melodie.

Kapičky vody
skáčou a tančí
jak kapky slunce,
které za svítání
jásavě letí
všemu vstříc…

Ach, jak jen
tu nádheru
mám říct?

Vyzpívat,
nakreslit
či napsat?

Do duše vtisknout
obraz spanilý…

Melodie studánky
je prostá.

Ukrývá radost,
stejně jako žal.

A každý z nás
jistě by si přál
naplnit se jí
až po okraj!

Přijmout ji do sebe
a mít
napořád v duchu
její klid…