Mezi lidmi, ne v osamění,
v plné zbroji, uprostřed hemžení
tmy a stínů. Tam stůj! Pokračovať na Kde? →

Přes oči závoj
na ramenou strach
nohy z olova
v srdci Naději,
tak kráčím osudu vstříc

Prázdnota mrazí
člověka halí
do ledového kabátu.
Jen křišťálová tříšť
profičí kolem uší
a je pryč. Pokračovať na Na počátku byla beznaděj →

Tmavá noc, rozkolísaná loď
a špatný směr.
Tak, holka, vyskoč! Pokračovať na Kudy? →

Zpívající prach,
v lampách nočních
hoří strach

Která cesta je pravá, kudy se dát,
když Dobrem se chci řídit,
když lásku chci rozdávat?

Opět se táhnu tam nahoru do své klece.
Roztočená v kruzích
nořím se stále hlouběji,
hlouběji do chladného prázdna. Pokračovať na Zoufalství →

Jednou, třeba za sto let
Jednou, třeba hned teď
Jednou, až dojdeš
na svých sil konec Pokračovať na Anděl strážný →

bez vrzání
jen s nadějí
Světlo proudí
zlé duchy vyhání Pokračovať na Otvírám dokořán →

Mezi nocí a ránem
spánek v nenávratnu
není mi hojivým balzámem
a tak písmena si kladu. Pokračovať na Úsvit →