Prameny tradičních představ

Pramenem současných představ lidstva o Grálu jsou středověké legendy. Tak je Grál poprvé zmiňován v básni dvorního francouzského básníka Chrétiena de Troyes „Román o Parcevalovi aneb Pověst o Grálu“, napsané asi roku 1180. O něco později, v roce 1191, se objevuje druhý francouzský epos Roberta de Borona, „Josef Arimatejsky“. Pokud je svatý Grál v básni Chretiéna de Troyes prezentován jako zázračný Kalich, darující sílu a dokonce nesmrtelnost, tak v poémě Roberta de Borona je to již Kristův Kalich z Poslední Večeře, do kterého Josef z Arimatie sbírá krev z ran na kříži umučeného Syna Božího, Ježíše.
Dále, okolo roku 1210, se objevuje německý epos „Parcival“ od Wolframa von Escenbacha, ve kterém je Grál – anděly na zem přinesený zázračný kámen. Můžeme tedy vidět, že v tomto případě není Grál totožný s oním Pohárem, do kterého byla shromážděna Ježíšova krev, ale představuje něco úplně Jiného.
Ještě je třeba zmínit román velšského spisovatele Thomase Malloryho „Smrt krále Artuše“, z roku 1485, ve kterém představuje Grál vznešený cíl touhy ušlechtilého rytířství.
V kultuře současnosti je to zajisté Richard Wagner (1813 – 1883), německý skladatel a básník, kdo je považován za zakladatele novodobého hledání Grálu. Ve svých dílech se snažil znovu nalézt ztracenou duchovnost, dosáhnout syntézy poznatků, náboženství a umění. Dalo by se říci, že zvlášť jeho práce přispěly k tomu, že ve dvacátém století hledání svatého Grálu získalo na naléhavosti a palčivosti.

„Něco, co nelze vysvětlit“

Od té doby, kdy se lidstvo, prostřednictvím básnických děl středověku, dozvědělo o Grálu – zázračném kameni nebo poháru, soustřeďujícím podivuhodné síly, začalo hledání této svatyně a pokračuje i nadále až dodneška. Svatý Grál je hledán v našem materialistickém věku!
Jedná se o hledání rozličného druhu. Na jedné straně připravují nadšenci výpravy na místo, kde předpokládají, že je Kalich Grálu. Na druhé straně jsou psány a vydávány knihy, ve kterých se autoři snaží pomocí historického či jiného výzkumu vyznačit obrysy problémů spojených se Svatým Grálem a dokonce proniknout do samé podstaty pojmu Svatý Grál.
Také je patrné, že všechna pátrání konči, ve své podstatě, bezvýsledně. Svatý Grál uniká výzkumníkům, kteří, v lepším případě, se snaží podat vysvětlení středověkých legend ve světle novějších, historických nebo vědeckých, dat. Toto vše lze nazvat pouze pokusem dostat se na badatelům unikající stopu Svatyně – pokus, který, jak se zdá, je odsouzen k zániku. A přesto, navzdory marnosti tak mnohých výzkumů, Svatý Grál znovu nedá klidu, přitahuje a povzbuzuje k dalšímu hledání nová pokolení hledajících.
Charakteristické je v tomto ohledu prohlášení Carla Gustava Junga (1875-1961), švýcarského psychologa a psychiatra. V knize „Vzpomínky“, ve které shrnuje svůj život, udělal toto doznání:
„Legenda o Grálu znamenala pro mě opravdu hodně. Poprvé jsem o ní slyšel, když mi bylo 15 let. Z nezapomenutelného pocitu, který jsem tehdy ucítil, se stále nemohu dostat. Zdá se mi, že legenda skrývá něco, co nelze vysvětlit.“

Poselství Grálu

Zvlášť v tragickém dvacátém století hledání Svatého Grálu nabylo mimořádné intenzity, která se projevila nejen v přílivu knih nejrůznějšího charakteru. Vypráví se, například, o expedicích snažících se najít Svatý Grál, které byly organizovány z iniciativy vrcholného vedení nacistické „Třetí říše“.
A právě ve dvacátém století se Svatý Grál vyjevil lidstvu natolik jasně, jak se ještě nikdy v dosavadní historii lidstva neudálo. Jedná se v daném případě o dílo „Ve Světle Pravdy – Poselství Grálu“, které bylo napsáno v letech 1923 až 1938 – zdá se, že v nejméně jasném období světové historie, která se tehdy bouřivě rozhodovala v srdci evropského kontinentu. Autorem tohoto díla je Abd-ru-shin, občanským jménem Oskar Ernst Bernhardt (1875 – 1941). Jen díky tomuto vynikajícímu dílu bylo nakonec možné odstranit všechna slabá místa, to jest mezery v poznatcích, v otázce Svatého Grálu! O tom se může přesvědčit každý nezaujatý badatel.
Abd-ru-shinovo dílo bylo odpovědí na intenzivní duchovní hledání, na otázky, která se silně projevily právě tehdy – v první polovině dvacátého století. Bylo to zvláštní období, kdy se vskutku osudově rozhodovalo o celé další existenci lidstva. A zvlášť na vztahu lidstva ke svatému Grálu, jenž se tenkrát díky Abd-ru-shinovu dílu vyjevil s ohromující jasností, záviselo neobvykle mnoho, ne-li všechno! Včetně nastavení našeho současného světa, se všemi jeho problémy.
To, co je uvedeno v legendě o svatém Grálu, se zdrcujícím způsobem projevilo v osudné době světové historie – na světové scéně, vrhajíce celé národy do víru nesmiřitelného zápasu. Kruté války a krize, kterými se vyznačovala první polovina 20. století – to jsou jen odlesky bojů Světla s temnotou, které otřásaly tenkrát Universem. A nad všemi těmito obrovskými světovými událostmi, přesahujícími rámec všeho pozemského, se nachází svatý Grál – východisko kolosální Božské síly, díky které též probíhá základní rozdělení lidstva, označované jako Poslední Soud.

Skutečnost nejvyššího řádu

Takže, co je ve skutečnosti svatý Grál? Může být nalezen v pozemské rovině? Nebo svatý Grál představuje nějakou mystickou realitu, které můžeme dosáhnout pouze v iracionální extázi osvícení? Co o tom říká Poselství Grálu?
Je nutné čtenáře upozornit, že otázku svatého Grálu může jednoznačně vysvětlit pouze samotné Poselství Grálu. Žádné jiné snahy nepovedou k tomu výsledku, ke kterému je schopno přivést právě jen dílo „Ve Světle Pravdy – Poselství Grálu.“ Toto dílo je mnohostranné a úplné. Přináší přesvědčivé odpovědi na všechny zásadní otázky lidské existence. Vycházeje z neměnných zákonů stvoření objasňuje Poselství Grálu důsledně a srozumitelně samotné stvoření, ve kterém se nacházíme, postupně zaváděje čtenáře hluboko do poznání o stvoření. Poznání velkolepého, ale zároveň prostého, jasného a přirozeného, tedy vzdáleného jakékoli mystiky.
A zde, na této cestě, se čtenář, pokud vyvíjí nezbytné úsilí, především duchovního druhu, setkává se svatým Grálem, který je ve skutečnosti výchozím bodem a vrcholem celého Stvoření. Ačkoli přesněji řečeno: setkává se s patřičným poznáním o Grálu, jelikož ve světle tohoto poznání je čtenáři zřejmé, že žádný lidský duch, ani na vrcholu své zralosti, nemůže nikdy stanout před svatým Grálem. Tehdy se stává také pochopilelné, proč je svatý Grál natolik přitažlivý pro tolik hledačů a zároveň – nedosažitelný.
Přitažlivost svatého Grálu je objasněna tím, že opravdu seriózní badatel v hloubi své duše tuší obzvláštní význam otázky svatého Grálu i naléhavou nutnost jejího vyřešení. A nedosažitelnost se vysvětluje nezpůsobilostí pozemského člověka vypořádat se s tímto úkolem vlastními silami.
Tedy svatý Grál – to je realita nejvyyššího řádu, které dosáhnout není lidskému duchu zkrátka dáno, podobně jako, pokud vezmeme trochu groteskní srovnání, pozemský člověk z masa a kostí se nemůže vyškrábat na povrch Slunce. Je samozřejmé, že taktéž nemá smysl hovořit o hledání svatého Grálu na zemi. Ale zpráva o této duchovní skutečnosti může přijít shora, pokud byly splněny nezbytné podmínky. Takto to proběhlo kdysi u středověkých básníků, kteří přijali Zprávu o svatém Grálu svým duchem. Ale svým rozumem ji příliš zúžili a zkreslili, a tím připoutali k zemi – k pro ně obvyklému prostředí a známým představám.
Nicméně, v Abd-ru-shinově díle vyvstává před námi Zvěst o svatém Grálu ve své původní podobě, bez přidaného lidského názorového balastu!

Překlad: Lenka Szopová