Mezi lidmi, ne v osamění,
v plné zbroji, uprostřed hemžení
tmy a stínů. Tam stůj!

Ať jsi kdekoliv,
v davu lidí
či v tichu lesa.

Všude sloužit musíš,
V kruhu blízkých
I na konci světa.

To je tvá přísaha!

Člověče lenivý,
v klidu se prohlédni.
K čemu tu jsi?

Kdy už se zhrozíš?
Kdy síla bolesti či radosti
tvou liknavost odplaví?

Tisíce výtek, tisíce přání,
rád se hýčkáš – to ti brání,
proto nemůžeš místo své najít.

Klikatých cest hustá spleť,
nedej se splést a vzhůru hleď.
Paprsek světlý cestu ukáže ti!