Přišli jsme na tuto zem, abychom poznali, co je Pravda a co lež.

Abychom poznali, co je Láska a co maska. Co po povrchu klouže a co z hloubi tryská. Nebo se jen jemně v srdci zachvívá, i když spousta chyb člověka pokrývá.

Je otázkou času, kdy semínka Jasu v nitru pevně uhnízděná, prorostou a plody vydají. Květiny průhledné kdo vidí? Slzami srdce zalévat budeš, potem tváře a křehkostí modliteb. Neuhasitelná je naděje, plamínek v tmách, kdy vůkol vnímáš jen zmar.

Přišli jsme na tuto zem, abychom se naučili třídit Pravdu a lež. Hrách od popela. Přišli jsme ctít a chtít Dobro. Abychom se tak naučili krásu žít před Božím zrakem.

Krása je kapkou z Pravdy. Malinkou drobnou pomněnkou v trávě. Mávnutím holubích křídel. Upřímným slovem, které pochvalu nečeká. Rosou prozářenou Sluncem.