Vousaté tváře

Jsme skalní mužíčci a jak vidíš, tak máme napilno i tady uprostřed města. Horlivě připravujeme jemnohmotnou podobu krajiny, aby se podle ní zakrátko zformovala i krajina hrubohmotná. Není to až tak daleká budoucnost, o které mluvím. Všechno tkaní ve stvoření přece dává jasně najevo, že brzy bude vše jinak. To jen vy lidé to nevidíte.

Podívej se třeba na tento svah. Až přijde jeho čas, sesune se. Ale nijak závratně. Jen reliéf, který mu dali lidé, se opět vyhladí a zarovná. Přesto však bude padat půda a kamení a pokud bude někdo v cestě, může mu ublížit.

Bytostní dbají na to, aby žádné neštěstí nepotkalo ty, kdo si to nezaslouží. Nicméně tak jako když vy uvedete do pohybu vlak a jeho zastavení pak nějakou dobu trvá, tak je tomu i v našem případě. Vždyť zákony jsou jen jedny. Jakmile bytostní spustí sesuv půdy, už ho musí dokonat. Na každém místě však stojí strážci, kteří kolem sebe vysílají varování, abyste se onomu místu vyhnuli. Proto se musíte naučit vyciťovat jejich varování, abyste se náhodou nevydali někam, kde by se to pro vás mohlo stát osudným. Můžeme se vás sice pokusit narychlo zastavit například tak, že se vám zničehonic „smekne“ noha, ale to se nemusí vždy podařit anebo se u toho můžete pořádně poranit. –

Začnete se rozhlížet kolem sebe a pozorujte krajinu. Pokud se na ni dokážete správně naladit, uvidíte, že už je jiná, než jaká se vám jeví vašima pozemskýma očima. Ti, kdo se mají věnovat zemědělství, pak uvidí, kde založit pole, a ti, kdo se mají věnovat stavebnictví, uvidí, kde stavět domy. I na nové Zemi vám bude poskytnut dostatek prostoru k vývoji. Ale jen těm z vás, kteří se zde budou smět vyvíjet. Těšíme se na nové lidi – vždyť my jsme veselí a rádi se smějeme. A když ucítíme vaši lásku, rádi se vám ukážeme! Těšte se také na novou dobu a především pracujte sami na sobě, abyste ji mohli být účastni.

– – –

Jak je to třeba s ražbou tunelů a podobných zásahů do země?

Lidé smějí zasahovat do krajiny jakkoliv, ale vždy k tomu musí mít souhlas bytostných. A ti jim nikdy nepovolí nic, co by bylo nesprávné.

Jak se vám pracuje uprostřed města?

Kámen je dobrý izolant, a proto k nám vaše záření moc nedoléhá. I proto mají kamenné stavby uvnitř svou „vlastní“ atmosféru – je to dáno tím, že zvenčí dovnitř nepronikne tolik okolního záření.

Ale je pravda, že k povrchu příliš často nechodíme. To jen, když tu máme práci, a i tu raději vykonáváme v noci, když spíte. To i rádi pozorujeme hvězdy a měsíc a obdivujeme jejich krásu. Měsíc máme velmi rádi – dává nám spoustu energie.

Pracujete celý den?

Nepotřebujeme spát jako vy, ale odpočinek potřebujeme. Neznáme však zahálku, a proto nás i odpočinek obohacuje. Třeba v noci vystrčíme hlavu ze skály a dlouho pozorujeme měsíc. Přitom mu posíláme lásku. A nejen mu – i kolem sebe šíříme klid a mír. To přece není zahálka.