Archív kategorií: Martin Kunetka

O kouzelné skříňce

Na statku bylo rušno. Odevšad to vesele bučelo, kdákalo, kejhalo, kokrhalo, štěkalo, řehtalo, bečelo i mečelo, a vůbec vydávalo všelijaké radostné zvuky. Vším tím ruchem procházel hospodář a tvářil se nadmíru spokojeně. Měl rád svá zvířátka a ona měla ráda jeho.

Pokračovať na O kouzelné skříňce

Koník Hopík jde do světa

Koník Hopík vesele uháněl klikatou cestou, až se mu za kopyty prášilo. Na zádech nesl svého pána a byl šťastný. Vše, po čem toužil, bylo dopravit pána tam, kam si on přál. Však se mu za to vždy odměnil čerstvou mrkví nebo kostkou cukru.

Pokračovať na Koník Hopík jde do světa

O kouzelné skříňce – ilustrované knižní vydání

00_O_kouzelné_skříňce_titul_CMilé děti, v této knížce na vás čeká spousta dobrodružství – třeba to, které potkalo koníka Hopíka, když se sám samotinký vydal do světa na zkušenou. Seznámíte se také s pštrosem Pepíkem, který ze všeho nejvíce toužil po tom, aby uměl létat. A dozvíte se i to, jaké trampoty měly žížaly s bručivým krtkem Ignácem, jak skončilo daleké putování šneka Dalimila nebo jak to dopadlo s vrabčákem Šimonem, který ať dělal, co dělal, vždycky chodil všude pozdě. Tak obraťte list, kouzelná skříňka plná pohádek se otevírá…

Pokračovať na O kouzelné skříňce – ilustrované knižní vydání

Jak se pštros Pepík učil létat

pohadky-pepik6Byla jednou jedna vesnička a ta se jmenovala Ptačí Lhota. Bydleli tu vrabci, špačci, datli, vlaštovky, ale i husy, slepice nebo vrány. Sotva se ráno ozvalo kohoutí kokrhání, všichni vyletěli ze svých domovů za prací. Jen pan a paní Pštrosovi zůstali dnes doma, protože se jim narodil malý pštrosík, kterému dali jméno Pepík.

Pokračovať na Jak se pštros Pepík učil létat

O pracovité myšce

pohadky-anezka1Sotva zazvonil budík, vyskočila myška Anežka z postýlky a promnula si očka. Podívala se na sebe do zrcadla, propláchla si vodou očka, upravila si chloupky na čumáčku a oblékla si šatečky. Na snídani si dala pořádný kus sýra – vždyť dneska bude potřebovat spoustu sil – a už vyběhla ven na zahrádku.

Pokračovať na O pracovité myšce

O nedochvilném vrabčákovi

Vrabčák Šimon s leknutím otevřel obě očka a podíval se na hodiny. Ó jé, budík musel zvonit už hodně dávno! Rychle vyskočil z postele, popadl batůžek, snědl snídáni, kterou mu maminka ráno nachystala, a už pospíchal do školy.

Pokračovať na O nedochvilném vrabčákovi